Aby byla práce s touto stránkou příjemnější, využíváme soubory cookies.
? 

Jednání Aktuárské pracovní skupiny 29. listopadu 2021 - zápis

29.12.2021Petr Pošta

Printed from https://www.actuaria.cz/news/1157/159/Jedn%C3%A1n%C3%AD-Aktu%C3%A1rsk%C3%A9-pracovn%C3%AD-skupiny-29.-listopadu-2021-z%C3%A1pis.html

Publikováno 29.12.2021 11:43
Autor: Petr Pošta
Kategorie: Aktuárská PS

Klíčová slova pro vyhledávání:
Zpět

V pondělí 29. listopadu 2021 se uskutečnilo další jednání Aktuárské pracovní skupiny. Na programu byl standard SAP 1 a s ním spojené zkušenosti z praxe a chystaná Environmental Liability Directive.

Dobrý den všem,

V pondělí 29. listopadu 2021 se uskutečnilo další jednání Aktuárské pracovní skupiny. Na programu byly dva body:

  • Standard aktuárské praxe č. 1 a s ním spojené zkušenosti z praxe;
  • Environmental Liability Directive.

SAP 1

Standard SAP 1 vznikl převzetím evropského standardu ESAP 1. Byl schválen v prosinci 2015, s účinností od 1. 1. 2016. Tento rok v prosinci proběhla jeho aktualizace. V rámci aktualizace přišly drobná vylepšení a nová kapitola ohledně model governance, základ je ovšem principiálně podobný. Na Aktuárské pracovní skupině se tentokrát probírala nikoliv aktualizace (pro její shrnutí odkazujeme na zprávy z pracovních skupin na předchozích jednáních), ale zkušenosti s dosavadním standardem v rámci běžné aktuárské praxe.

Obecná charakteristika SAP 1

Obecná charakteristika SAP 1 je následující:

  • Standard pokrývá základní aspekty aktuárské praxe.
  • Jeho základní ideou je upevnit kvalitu a zvýšit kredibilitu aktuárské profese.
  • Vztahuje se na veškeré aktuárské služby poskytované aktuárem.
  • Vztahuje se i na případ, když aktuár pracuje v týmu, kdy si musí být jist, kdo přejímá zodpovědnost za příslušné aktuárské služby.

Postřehy z praxe:

  • Protože různé matematické modely a nástroje mohou (a někdy mají) používat i lidé, kteří nejsou aktuáry, je v takovém případě vhodné, aby se seznámili s principy dobré aktuárské praxe.

Vhodné postupy aktuárské praxe

Standard dále popisuje vhodné postupy v aktuárské praxi dle různých aspektů poskytované služby. Výčet zde v zápisu z jednání není úplný, týká se především toho, co bylo diskutováno na pracovní skupině.

1. Akceptace zakázky

Standard popisuje, co by měl aktuár učinit před akceptací zakázky na poskytnutí svých služeb.

Postřehy z praxe. Požadavek na poskytnutí služeb aktuára je někdy vhodné odmítnout, například:

  1. odmítnutí z důvodu absence konkrétní odbornosti na straně aktuára,
  2. odmítnutí z důvodu, že aktuárská odbornost není zapotřebí (a má sloužit např. pouze k přenesení odpovědnosti),
  3. pokud požadavek vůbec neexistuje - v praxi se občas stává, že aktuár přinese analýzu, kterou si nikdo neobjednal.

2. Použití a přejímaní informací od jiných stran

Pokud informace potřebné pro poskytnutí služeb poskytuje zadavatel, aktuár za ně může převzít zodpovědnost (a pak postupuje, jako by je připravil on sám), anebo odpovědnost za kvalitu a vhodnost informací odmítne a musí to tedy při plnění zakázky jasně komunkovat.

Pokud si aktuár sám volí zdroj informací, má v takovém případě zvážit jeho aspekty.

3. Kvalita dat

Aktuár by měl prověřit kvalitu dat, standard pro tento účel uvádí vhodné postupy. Nekvalita dat může vést až k nutnosti odmítnout pokračovat na plnění zakázky.

Postřehy z praxe:

  1. Je obvyklou situací, že kvalita dat je daleko od ideálu a aktuár musí činit maximum možného s daty, které má k dispozici. Schopnost správně popsat omezení plynoucí z kvality dat je důležitou dovedností v aktuárské praxi.
  2. Někdy není dopředu jasně stanovené, co ještě jsou kvalitní data. Kvalita dat se leckdy řeší, až když jsou k dispozici nekvalitní výsledky.
  3. Dodávky mají často různorodou kvalitu, zejména ze strany lidí, kteří s daty běžně nepracují.
  4. Aktuáři bývají přizváni k řešení problému specificky také tehdy, pokud je dat nedostatek, s myšlenkou, že jejich expertíza dokáže nedostatky v datech nahradit.
  5. Komunikace omezení plynoucí z dat může být problematická, občas není vůbec brána na vědomí. Je tedy zapotřebí volit i vhodnou formu komunikace a vhodný jazyk. Je přitom správné neusnadňovat si práci a omezení plynoucí z kvality dat komunikovat vždy jasně. Jako vhodný prostředek je možno uvést například rozmezí možných výsledků formou: máme tu klíčový předpoklad, na základě (ne)kvality dat jej lze stanovit v tomto rozmezí, což pro výsledek znamená nejistotu tohoto řádu.
  6. Koncový uživatel někdy omezením porozumět nechce, limitace plynoucí z nekvality dat (či jiných příčin) ho nezajímají. Ani to však není důvodem pro jejich nekomunikaci.
  7. Kvalita dat se někdy spojuje s tématem implicitní volatility ve výsledku. Z pohledu aktuára jde o jinou příčinu, která má ovšem z pohledu uživatele obdobné následky.

4. Materialita

Stanovení materiality může pocházet od různých stran: zadavatele, auditora, legislativních požadavků a podobně. Pokud ji stanovuje sám aktuár, pak by se na ni měl dívat z hlediska uživatele a dopadu na jeho rozhodnutí (obdobné formulacím Solvency II).

Postřehy z praxe:

  1. Je dobré rozlišovat různé druhy materiality. Např. materialitu reálných dopadů vs. materialita prudence modelu. Nebo materialitu při používání modelu vs. materialitu při tvorbě modelu.
  2. Je dobré položit si otázku, zda je schopen zadavatel určit materialitu správně. Umí přitom podchytit všechny varianty?
  3. Stanovení materiality na zcela náhodnou veličinu občas vede k absurdním situacím.
  4. Materialita se snáze stanovuje u projektů, které jsou charakteru business as usual. Pokud je projekt zcela nový, je odhad materiality a sladění s očekáváním zadavatele obtížnější.
  5. Občas mohou dát návod různé dokumenty, např. Technical Actuarial Standards.

5. Předpoklady a metody

Pokud je stanovuje aktuár, standard mu poskytuje sadu postupů, které by měl dodržet a o které se zároveň lze opřít. Pokud je stanovuje jiná strana, pak aktuár má v zásadě dvě možnosti:

  • může zvolené předpoklady a metody podporovat a pak postupuje, jako by je navrhl on sám;
  • rozhodne se je nepodpořit a za jejich použití se vzdá zodpovědnosti.

Pokud předpoklady a metody stanovuje legislativa, pak je často nutné při komunikaci zakázky upozornit, že výsledky není dobré použít jinde, než pro účely dané touto legislativou.

Postřehy z praxe:

  1. Občas je aktuár v pokušení sáhnout po předpokladech a metodách, které jsou standardizované, nikoliv po těch, které považuje subjektivně za nejlepší. Někdy je to vhodné, jindy nikoliv. Vždy je zapotřebí hlídat, zda jsou předpoklady a metody ještě rozumné, pokud tedy už nejsou nejlepší možné.
  2. Vždy je nutno pečlivě naslouchat zadavateli a odpovídat na otázku, na kterou je aktuár skutečně tázán.
  3. Občas jsou předpoklady zadané tak, že jsou vnitřně rozporné a my zkoumáme de facto prázdnou množinu (omyl je na počátku zcela přesný a aktuár během zakázky následně vyvrací omyl).
  4. Standard klade do jisté míry důraz na subjektivní úsudek aktuára. Je vhodné si připomínat, že všichni jsme lidé a splést se můžeme. Standardy aktuárské praxe jsou i od toho, aby asociace mohla podpořit svého člena i v případě negativních následků zakázky, pokud ovšem splní požadavky kladené na něj standardy a takové případy se v praxi dějí.

6. Proces a dokumentace

Dostatečná dokumentace znamená, že jiný expert (aktuár) je schopen na jejím základě porozumět a replikovat provedené kroky a dospět ke stejným výsledkům.

Postřehy z praxe:

  1. Lze si klást otázku, zda není požadavek na odbornou dokumentaci v rozporu s požadavkem komunikovat způsobem přizpůsobeným na míru uživateli. Zde je dobré zdůraznit, že prezentace výsledků není totéž, co dokumentace zakázky.
  2. Dokumentace nemá být nadměrné břemeno.
  3. Část dokumentace konkrétní zakázky se může odkazovat na již hotovou dokumentaci některého standardního procesu, nemusí být nutné tvořit speciální dokumentaci pro každou příležitost.
  4. Dokumentací může být i samotný výpočet, pokud jsou v něm přítomny všechny relevantní informace.

7. Komunikace

Možná nejdůležitějším aspektem je zde přiměřenost schopnostem a potřebám uživatele. Standard klade za povinnost vyrobit zprávu, pokud uživatel nebude vhodně informován jiným způsobem. Formu zprávy ponechává víceméně libovolnou, obsah je však standardem předepsán, stejně jako okolnosti a fakta, které je povinné ve zprávě zveřejnit.

Postřehy z praxe:

  1. Aktuár může být při plnění zakázky ve velké časové tísni doplněné též nekvalitou dat, nevhodnými přepdoklady třetích stran a podobně, přesto není v situaci, kdy by poskytnutí svých služeb mohl jednoduše odmítnout. Jak v takovém případě dokumentovat a komunikovat? Konkrétní rada může být těžká, nicméně lze uvést některé možnosti. Jako vhodná komunikace může leckdy sloužit i emailová odpověď zadavateli, pokud jsou v ní dobře shrnuty důležité aspekty, včetně disclaimerů. Pokud při plnění služby není v ruce skoro nic, mohu se odkázat na tzv. professional judgment, jehož použití je založeno na zkušenosti a výcviku a který je ohraničen standardy a etickým kodexem. V případě takové situace je ale také nutno vyvinout úsilí pro rozšíření prostoru pro poskytnutí kvalitní služby.

 

Environmental Liability Directive

V současné době se připravuje se revize evropské direktivy, u které se předpokládají významnější dopady na business. Primárně jde o snahu jednoznačně zakotvit princip, kdy platí znečišťovatel, narozdíl od současného stavu, kdy náklady na sanace leckdy nesou veřejné rozpočty. V rámci direktivy se řeší půda, voda a živočichové, neřeší se ovzduší.

Dokument diskutovaný na Aktuárské pracovní skupině vzniká jako podklad pro členku evropského parlamentu a pracovní skupinu, které je součástí. Řeší mimo jiné, jakou roli by v této oblasti mohlo hrát pojišťovnictví, např. následující aspekty:

  • financial security,
  • podmínky pojištění,
  • zda existující druhy pojištění kryjí (některá) relevantní rizika,
  • výhody povinného a nepovinného pojištění,
  • odstupňování pojištění (role prvopojistitelů, zajistitelů, vlád, EU), kdy se ukazuje, že zapojení veřejných institucí a EU jako celku bylo žádoucí vzhledem k tomu, že v případě výrazného zamoření bude zapojení veřejných institucí beztak nutností,
  • dostupnost dat a zkušeností s takovým typem pojištění.